Dopady na ruskou ekonomiku
Charakteristika ruské ekonomiky
HDP
Ruská ekonomika se stala po zahájení invaze cílem několika kol tvrdých sankcí ze strany států EU, Spojených států amerických i dalších významných zemí světa v čele s Japonskem, Jižní Koreou nebo Kanadou. Navzdory tvrzením ruské strany měly sankce výrazný dopad na výkonnost ekonomiky.
Přestože se až na ojedinělé incidenty nebojuje na území Ruské federace a nejsou evidovány rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře, očekává se výrazný propad ruského hrubého domácího produktu za rok 2022. V květnu činil odhad snížení ekonomiky o zhruba 10 %. Světová banka v dubnu očekávala propad o 11,2 %, některé odhady dosahovaly dokonce 15 %, což by znamenalo největší propad od 90. let, kdy země procházelo složitou transformací z centrálně plánovaného na tržní hospodářství, a to navzdory rostoucím cenám surovin v důsledku války.
Dramatické dopady na ruskou ekonomiku však bude mít embargo na většinu dodávek zejména ropy. Export surovin přitom tvoří základní část příjmů ruského rozpočtu.
Rubl
Hodnota ruského rublu se po vypuknutí pandemie koronaviru v roce 2020 pohybovala okolo 70-75 rublů za jeden dolar (v poměru k české koruně), po zahájení invaze na několik dnů překonal hranici 130 rublů za dolar, ovšem poté začal prudce posilovat až na hodnoty pod 60 rublů za dolar. Takové dramatické posílení by za normálních okolností muselo být podloženo ekonomickými fundamenty a výrazným růstem ruské ekonomiky, ovšem v tomto případě nikoliv.
Je to však dáno zejména dramatickým (nuceným) snížením importu zboží (a významným exportem ze země), což výrazně snižuje poptávku po západních měnách jako americkém dolaru nebo euru. Ruská centrální banka (CBRF) navíc takřka znemožnila volné nakládání se zahraničními měnami a exportérům přikázala směňovat alespoň 80 % příjmů v cizí měně na rubl. Pro zahraniční obchodníky se obchodování s ruskou měnou stalo těžko dostupné. Analytici proto upozorňují, že kurz je do značné míry umělý a neodpovídá realitě. Centrální banka tak pravděpodobně bude postupně nucena svá pravidla uvolňovat.
Inflace, úrokové sazby
Aby centrální banka zabránila inflačnímu šoku po ruské invazi, zvýšila základní úrokou sazbu, od které se odvíjí například úrok komerčních úvěrů a hypoték, na 20 % (pro představu, od května 2022 byla sazba u ČNB na 5,75 %), poté ji kvůli hrozbě hluboké recese snížila na 14 %, přičemž dle analytiků zde zůstává prostor k dalšímu snížení do konce roku.
Problémem zůstává očekávaná vysoká inflace, která by měla přesáhnout 20 %. V kombinaci s recesí, zvýšenou nezaměstnaností, nedostatečnou konkurenci na trhu a chybějícími kvalitními západní výrobky a součástkami se jedná o zásadní hrozbu pro životní úroveň obyvatelstva. Již před válkou v roce 2020 přitom HDP na obyvatele v Rusku činilo pouhých 10 176 dolarů (přitom v roce 2013 to bylo 15 975 USD), v České republice v roce 2020 činilo 22 933 USD.
Odchod západních firem, nedostupnost západních výrobků a komponentů
Dopady na ukrajinskou ekonomiku
Charakteristika ukrajinské ekonomiky
HDP
Dopady ruské invaze na ukrajinskou ekonomiku jsou devastující. Ačkoliv ruská okupace zasáhla jen část území, ničení civilní infrastruktury, masová emigrace před válkou a všeobecná mobilizace obyvatelstva zcela zásadně ovlivnila výkonnost ukrajinské ekonomiky. Dle Světové banky by podle dubnových prognóz mělo HDP za rok 2022 klesnout o neuvěřitelných 45 %.
Blokace přístavů
Jedním z klíčových rizik pro ekonomickou stabilitu Ukrajiny je blokace všech námořních přístavů Ruskem, důležitých pro export zejména obilí. Klíčovým přístavem je Oděsa na jihozápadě země.
Důležitosti odblokování ukrajinských přístavů si je vědoma i Evropská unie. Ta se prozatím snaží alespoň snaží zvýšit ukrajinský export obilí pozemními trasami, který však naráží na nedostačnou kapacitu železniční infrastruktury a překladišť na východních hranicích členských zemí EU s Ukrajinou a širokorozchodnou železnici (1520 mm oproti „normálnímu“ rozchodu 1435 mm).
Dopady na ekonomiku EU a dalších států
Sankce na Rusko ovlivňují i ekonomickou situaci v EU. Ruské vydírání přineslo zejména cenovou nestabilitu na ceny důležitých komodit jako ropa nebo zemní plyn. Rusko zčásti vyplnilo své hrozby při neplacení rubly a některým zemím jako Polsko, Bulharsko, Finsko a Nizozemsko přestalo dodávat plyn. U dalších zemí jako Německa nebo Slovenska pak došlo v polovině června k dramatickému snížení dodávek (byť nasmlouvané množství dodal, ovšem dramaticky poklesl objem prodávaný na volném trhu), což vedlo k růstu cen o desítky procent během několika dní.
Velké problémy by pro EU způsobilo plánované rychlé odstřihnutí od ruských dodávek ropy a zemního plynu v rámci sankcí. tzv. šestý sankční balík, schválený 3. června 2022, který obsahuje právě postupné omezení dodávek ruské ropy. Po vášnivých diskusích mezi členskými státy však nebylo nakonec schváleno úplné embargo, ale byla vyjednána výjimka pro vnitrozemskou Českou republiku, Slovensko a Maďarsku do konce roku 2023. Většina zemí EU však přestane úplně odebírat ruskou ropu do konce roku 2022.